Vysokoškolské kvalifikační práce
- Termíny, přihlášky a rozpisy obhajob bakalářských a diplomových prací
- Bakalářské práce (Bc.)
- Diplomové práce (Mgr.)
- Citační norma katedry historie
- Šablona a desky VŠKP na katedře historie
- Vyhlášky děkana a směrnice rektora k VŠKP
- Témata bakalářských a diplomových prací na katedře historie
Termíny, přihlášky a rozpisy obhajob bakalářských a diplomových prací
Termíny obhajob bakalářských a diplomových prací v akademickém roce 2024/2025 jsou:
- 12. 6. – 18. 6. 2026 (letní termín obhajob)
- 7. 9. – 11. 9. 2026 (podzimní termín obhajob)
Přihlášky k obhajobám bakalářských a diplomových prací odevzdávejte na sekretariátu Katedry historie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni (Veleslavínova 42, Plzeň):
- do 28. 4. 2026 (letní termín obhajob)
- do 30. 6. 2026 (podzimní termín obhajob)
Obhajobu vysokoškolské kvalifikační práce je nutno vykonat nejpozději před uplynutím nejdelší možné doby studia. Jednotné formuláře pro přihlášky k obhajobě, legislativu a rozpisy obhajob bakalářských a diplomových prací naleznete v odkazech pod těmito řádky na stránkách Fakulty pedagogické.
Bakalářské práce (Bc.)
Proces zadávání, psaní, odevzdávání a obhajoby bakalářské práce na katedře historie se řídí závaznými vnitřními normami Fakulty pedagogické a Západočeské univerzity v Plzni. Všechny příslušné vyhlášky a směrnice naleznete v záložce "Vyhlášky děkana a směrnice rektora k vysokoškolským kvalifikačním pracím" na této stránce.
Zadání bakalářské práce
Mezní termín pro odevzdání vyplněného a podepsaného zadání bakalářské práce pro studenty druhého ročníku bakalářského studia na sekretariátu katedry historie (Veleslavínova 42, Plzeň) je: 5. června 2026
Bakalářské práce se zadávají zpravidla ve druhém roce studia bakalářského studijního programu. Studenti si vybírají téma bakalářské práce dle svých preferencí, a to z vypsaných témat katedry historie nabízených jednotlivými akademickými pracovníky dle jejich odborného zaměření, nebo mohou s akademickými pracovníky dohodnout na jejich vlastním tématu. Nejvyšší počet současně vedených bakalářských a diplomových prací jedním pracovníkem nesmí přesáhnout 12 prací, z nichž maximálně 7 může být diplomových. Tento počet lze překročit pouze ve výjimečných a odůvodněných případech a se souhlasem vedoucí katedry.
Na základě vzájemné dohody je studentem na portálu v IS STAG vyplněno téma bakalářské práce se zásadami pro vypracování a základní literaturou, které následně schválí příslušný vedoucí práce. Poté student vytiskne formulář „Zadání bakalářské práce“, společeně s vedoucím práce jej podepíše a odevzdá na sekretariátu katedry do termínu stanoveného harmonogramem akademického roku na Fakultě pedagogické.
Zadané téma je možno měnit pouze v dílčích detailech. Na žádost studenta může vedoucí katedry téma bakalářské práce změnit a děkanovi předložit nové zadání.
Psaní bakalářské práce
Student svou bakalářskou práci píše pod metodickým vedením vedoucího práce. Ten si také určuje formu komunikace se svými studenty a kontrolu jejich práce. Student může s vedoucím práce konzultovat veškeré metodologické i obsahové problémy, které při práci nastanou. Není povinností vedoucího práce dělat korekturu textu, suplovat heuristickou činnost či řešit za studenta odborné problémy jeho práce. Na případné nedostatky pouze upozorňuje, ale nesmí je za studenta řešit. Vedoucí práce má také právo odmítnout další vedení bakalářské práce, pokud student nerespektuje jím daná pravidla a termíny. Práci k závěrečné kontrole je vhodné vedoucímu práce předložit s dostatečným předstihem.
Formální náležitosti bakalářské práce
V bakalářské práci autor prokazuje schopnost samostatně teoreticky i prakticky zpracovat zadané téma. Analýza problému musí obsahovat také vlastní názor autora na nejzávažnější otázky tématu. Minimální přípustný rozsah bakalářské práce je 54 000 znaků, tedy 30 normostran vlastního textu bez titulní strany, prohlášení, obsahu, resumé, seznamu pramenů a literatury či příloh. Maximální rozsah bakalářské práce není stanoven, ale bakalářská práce zpravidla nepřekračuje 50 normostran textu.
Při zpracování bakalářské práce je doporučeno užívat šablonu Fakulty pedagogické pro vysokoškolské kvalifikační práce, kterou naleznete na záložce "Citační norma, šablona a desky pro bakalářské a diplomové práce na katedře historie". Užívejte velikost písma 12, velikost písma poznámkového aparátu 10, řádkování 1,5, řádkování poznámkového aparátu 1, doporučený typ písma Times New Roman.
Číslování stran je průběžné v rámci celé práce, titulní strana ale zůstává bez čísla strany. Přílohy v závěru práce se stránkují znovu s použitím římských číslic. Poznámkový aparát se nachází na každé straně pod čarou, poznámky číslujte průběžně rámci celé práce. Poznámkový aparát musí transparentně odkazovat na veškeré použité prameny a literaturu!
Pro bibliografické citace katedra historie užívá vlastní citační normu Katedry historie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni, kterou naleznete na této stránce v záložce „Citační norma katedry historie“. V rámci celé práce je nutno dodržovat stejný způsob citací.
První tisková strana musí obsahovat nezbytné údaje – univerzita, fakulta, katedra, název práce, výslovné označení kvalifikačního stupně práce, jméno autora, jméno vedoucího práce, místo a rok odevzdání, viz šablona. Na druhý list je nutno zařadit prohlášení o samostatném vypracování bakalářské práce a toto prohlášení vlastnoručně podepsat. Na třetí stranu je možné umístit poděkování vedoucímu práce aj. osobám. Následuje obsah práce, úvod, jednotlivé kapitoly strukturované do podkapitol, závěr, resumé v českém jazyce, resumé v cizím jazyce, seznam všech použitých pramenů a literatury či nepovinné přílohy. Součástí příloh je jejich seznam a kompletní popis včetně uvedení zdrojů.
Odevzdávání bakalářské práce
Po dopsání bakalářské práce a závěrečné kontrole vedoucího práce je možno nechat práci vytisknout v libovolné tiskárně a na sekretariátu katedry historie do termínu stanoveného Fakultou pedagogickou odevzdat přihlášku k obhajobě bakalářské práce, viz záložka "Termíny, přihlášky a rozpisy obhajob bakalářských a diplomových prací".
Současně s přihláškou k obhajobě je nutno na sekretariátu katedry odevzdat jeden exemplář vytištěné bakalářské práce, do níž bude na sekretariátu vloženo zadání bakalářské práce. Zároveň je dříve nutno na portálu v IS STAG vyplnit všechny údaje o kvalifikační práci (anotace, klíčová slova atd.) a zaslat tiskové pdf bakalářské práce na e-mailovou adresu sekretářky katedry historie. Současně s přihláškou k obhajobě a tištěnou prací je nutno na sekretariátu odevzdat i jeden vytištěný a podepsaný formulář "Doplnění údajů o kvalifikační práci" z IS STAG.
Obhajoba bakalářské práce
Pro odevzdanou bakalářskou práci je stanoven vedoucí katedry oponent. Vedoucí práce a oponent napíší na předkládanou bakalářskou práci posudky a odevzdají je na sekretariát katedry historie nejpozději pět pracovních dní před konáním obhajoby. Zároveň jsou posudky dostupné na portálu v IS STAG. Obhajoba bakalářské práce se na katedře historie zpravidla koná v dalším týdnu po konání bakalářských státních závěrečných zkoušek. Obhajoby kvalifikačních prací se konají dvakrát ročně v letním a podzimním termínu), kandidát se musí do mezního termínu sám přihlásit.
Při obhajobě bakalářské práce kandidát nejprve stručně před zkušební komisí shrne cíle, metody a výsledky své práce a následně se vyjádří k oběma posudkům. Následuje otevřená diskuze se členy zkušební komise. K výsledné známce za bakalářskou práci dojde komise za nepřítomnosti studenta hlasováním, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. Známky navrhované v posudcích jsou pro zkušební komisi vodítkem, nicméně v odůvodněných případech se jimi nemusí řídit. Výsledné známky oznamuje předseda komise zpravidla v závěru celého bloku obhajob bakalářských prací.
Kritéria pro hodnocení bakalářských prací
Bakalářská práce musí mít charakter odborného historického textu. Kandidát má jejím prostřednictvím prokázat schopnost tvůrčího samostatného uvažování, přesného vyjadřování, kladení si relevantních otázek, kritického přístupu k pramenům a literatuře či v neposlední řadě osvojení si formálních náležitostí odborných textů. Kompilační práce může být akceptována pouze v případě, že si klade dosud v literatuře nezodpovězené otázky, i tak ovšem jen stěží může být hodnocena jako výborná.
Pozitivní vliv na hodnocení bakalářské práce má dosud zcela nezpracované téma, práce s historickými prameny včetně jejich kritiky a interpretace, používání cizojazyčné literatury, náročnost zpracování, celkový přínos výsledků práce, výborná jazyková úroveň apod.
Negativní vliv na hodnocení bakalářské práce, včetně možnosti jejího odmítnutí, má nedostatečný rozsah práce, velké množství gramatických chyb včetně interpunkce, množství překlepů a stylistických prohřešků hraničících s nesrozumitelností textu, chaotický a nekoncepční sled výkladu, protikladná tvrzení, netransparentní poznámkový aparát, plagiátorství, neúplný či formálně chybný seznam pramenů a literatury, nedostatečná heuristika, tj. neznalost či ignorování základní literatury k tématu, neadekvátní práce s beletrií či popularizační literaturou, nesprávné užívání historické terminologie, faktické chyby v textu, nedostatečná kritika pramenů a literatury včetně přejímání dobově podmíněných hodnocení a ideologických frází, zcestné interpretace a závěry či nepodložené fabulace.
Při samotné obhajobě zkušební komise přihlíží rovněž k projevu kandidáta, hodnotí
jeho schopnosti vystihnout podstatné ze své práce a racionálními argumenty reagovat na
připomínky a dotazy členů komise. V případě, že se komise přesvědčí, že kandidát nezná
základní obsah své práce, může navzdory posudkům práci odmítnout.
Pokud student práci neobhájí, rozhodne komise, zda má práci pouze upravit či doplnit, přičemž zároveň sdělí, v jakém ohledu se tak má stát a do jakého termínu, nebo zda je třeba napsat novou práci na odlišné téma. O obhajobě bakalářské práce je sepsán protokol.
DIPLOMOVÉ PRÁCE (MGR.)
Proces zadávání, psaní, odevzdávání a obhajoby diplomové práce na katedře historie se řídí závaznými vnitřními normami Fakulty pedagogické a Západočeské univerzity v Plzni. Všechny příslušné vyhlášky a směrnice naleznete v záložce "Vyhlášky děkana a směrnice rektora k vysokoškolským kvalifikačním pracím" na této stránce.
Zadání diplomové práce
Mezní termín pro odevzdání vyplněného a podepsaného zadání diplomové práce pro studenty prvního ročníku navazujícího magisterského studia na sekretariátu katedry historie (Veleslavínova 42, Plzeň) je: 31. ledna 2026
Diplomové práce se zadávají v prvním roce studia navazujícího magisterského studijního programu. Studenti si vybírají téma diplomové práce dle svých preferencí, a to z vypsaných témat katedry historie nabízených jednotlivými akademickými pracovníky dle jejich odborného zaměření, nebo mohou s akademickými pracovníky dohodnout na jejich vlastním tématu. Nejvyšší počet současně vedených bakalářských a diplomových prací jedním pracovníkem nesmí přesáhnout 12 prací, z nichž maximálně 7 může být diplomových. Tento počet lze překročit pouze ve výjimečných a odůvodněných případech a se souhlasem vedoucí katedry.
Na základě vzájemné dohody je studentem na portálu v IS STAG vyplněno téma diplomové práce se zásadami pro vypracování a základní literaturou, které následně schválí příslušný vedoucí práce. Poté student vytiskne formulář „Zadání diplomové práce“, společeně s vedoucím práce jej podepíše a odevzdá na sekretariátu katedry do termínu stanoveného harmonogramem akademického roku na Fakultě pedagogické.
Zadané téma je možno měnit pouze v dílčích detailech. Na žádost studenta může vedoucí katedry téma diplomové práce změnit a děkanovi předložit nové zadání.
Psaní diplomové práce
Student svou diplomovou práci píše pod metodickým vedením vedoucího práce. Ten si také určuje formu komunikace se svými studenty a kontrolu jejich práce. Student může s vedoucím práce konzultovat veškeré metodologické i obsahové problémy, které při práci nastanou. Není povinností vedoucího práce dělat korekturu textu, suplovat heuristickou činnost či řešit za studenta odborné problémy jeho práce. Na případné nedostatky pouze upozorňuje, ale nesmí je za studenta řešit. Vedoucí práce má také právo odmítnout další vedení diplomové práce, pokud student nerespektuje jím daná pravidla a termíny. Práci k závěrečné kontrole je vhodné vedoucímu práce předložit s dostatečným předstihem.
Formální náležitosti diplomové práce
Diplomová práce rozsahem i hloubkou zpracování převyšuje úroveň bakalářské práce. Zpravidla má charakter rozsáhlejší monografické studie, která přináší nový pohled na zadaný problém, nebo je fundovanou analýzou zkoumaného problému a variant jeho řešení. Vyžadována je práce s historickými prameny, popřípadě vlastní didaktický výzkum. Minimální přípustný rozsah diplomové práce je 72 000 znaků, tedy 40 normostran vlastního textu bez titulní strany, prohlášení, obsahu, resumé, seznamu pramenů a literatury či příloh. Maximální rozsah diplomové práce není stanoven, ale diplomová práce zpravidla nepřekračuje 100 normostran textu.
Při zpracování diplomové práce je doporučeno užívat šablonu Fakulty pedagogické pro vysokoškolské kvalifikační práce, kterou naleznete na záložce "Citační norma, šablona a desky pro bakalářské a diplomové práce na katedře historie". Užívejte velikost písma 12, velikost písma poznámkového aparátu 10, řádkování 1,5, řádkování poznámkového aparátu 1, doporučený typ písma Times New Roman.
Číslování stran je průběžné v rámci celé práce, titulní strana ale zůstává bez čísla strany. Přílohy v závěru práce se stránkují znovu s použitím římských číslic. Poznámkový aparát se nachází na každé straně pod čarou, poznámky číslujte průběžně rámci celé práce. Poznámkový aparát musí transparentně odkazovat na veškeré použité prameny a literaturu!
Pro bibliografické citace katedra historie užívá vlastní citační normu Katedry historie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni, kterou naleznete na této stránce v záložce „Citační norma katedry historie“. V rámci celé práce je nutno dodržovat stejný způsob citací.
První tisková strana musí obsahovat nezbytné údaje – univerzita, fakulta, katedra, název práce, výslovné označení kvalifikačního stupně práce, jméno autora, jméno vedoucího práce, místo a rok odevzdání, viz šablona. Na druhý list je nutno zařadit prohlášení o samostatném vypracování diplomové práce a toto prohlášení vlastnoručně podepsat. Na třetí stranu je možné umístit poděkování vedoucímu práce aj. osobám. Následuje obsah práce, úvod, jednotlivé kapitoly strukturované do podkapitol, závěr, resumé v českém jazyce, resumé v cizím jazyce, seznam všech použitých pramenů a literatury či nepovinné přílohy. Součástí příloh je jejich seznam a kompletní popis včetně uvedení zdrojů.
Odevzdávání diplomové práce
Po dopsání diplomové práce a závěrečné kontrole vedoucího práce je možno nechat práci vytisknout v libovolné tiskárně a na sekretariátu katedry historie do termínu stanoveného Fakultou pedagogickou odevzdat přihlášku k obhajobě diplomové práce, viz záložka "Termíny, přihlášky a rozpisy obhajob bakalářských a diplomových prací".
Současně s přihláškou k obhajobě je nutno na sekretariátu katedry odevzdat jeden exemplář vytištěné diplomové práce, do níž bude na sekretariátu vloženo zadání diplomové práce. Zároveň je dříve nutno na portálu v IS STAG vyplnit všechny údaje o kvalifikační práci (anotace, klíčová slova atd.) a zaslat tiskové pdf diplomové práce na e-mailovou adresu sekretářky katedry historie. Současně s přihláškou k obhajobě a tištěnou prací je nutno na sekretariátu odevzdat i jeden vytištěný a podepsaný formulář "Doplnění údajů o kvalifikační práci" z IS STAG.
Obhajoba diplomové práce
Pro odevzdanou diplomovou práci je stanoven vedoucí katedry oponent. Vedoucí práce a oponent napíší na předkládanou diplomovou práci posudky a odevzdají je na sekretariát katedry historie nejpozději pět pracovních dní před konáním obhajoby. Zároveň jsou posudky dostupné na portálu v IS STAG. Obhajoba diplomové práce se na katedře historie zpravidla koná v dalším týdnu po konání magisterských státních závěrečných zkoušek. Obhajoby kvalifikačních prací se konají dvakrát ročně v letním a podzimním termínu), kandidát se musí do mezního termínu sám přihlásit.
Při obhajobě diplomové práce kandidát nejprve stručně před zkušební komisí shrne cíle, metody a výsledky své práce a následně se vyjádří k oběma posudkům. Následuje otevřená diskuze se členy zkušební komise. K výsledné známce za diplomovou práci dojde komise za nepřítomnosti studenta hlasováním, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. Známky navrhované v posudcích jsou pro zkušební komisi vodítkem, nicméně v odůvodněných případech se jimi nemusí řídit. Výsledné známky oznamuje předseda komise zpravidla v závěru celého bloku obhajob diplomových prací.
Kritéria pro hodnocení diplomových prací
Diplomová práce svým rozsahem i hloubkou převyšuje nároky kladené na bakalářské práce a musí mít charakter odborného historického textu. Zpravidla má charakter rozsáhlejší monografické studie, která přináší nový pohled na zadaný problém, nebo je fundovanou analýzou zkoumaného problému a variant jeho řešení. Vyžadována je práce s historickými prameny, popřípadě vlastní didaktický výzkum. Ryze kompilační diplomová práce není akceptována.
Pozitivní vliv na hodnocení diplomové práce má dosud zcela nezpracované téma, kritická práce s větším množstvím historických pramenů, používání cizojazyčné literatury, náročnost zpracování, přínos výsledků práce pro rozvoj historické vědy či oborové didaktiky, výborná jazyková úroveň, vědecký přínos apod.
Negativní vliv na hodnocení diplomové práce, včetně možnosti jejího odmítnutí, má nedostatečný rozsah práce, velké množství gramatických chyb včetně interpunkce, množství překlepů a stylistických prohřešků hraničících s nesrozumitelností textu, chaotický a nekoncepční sled výkladu, protikladná tvrzení, netransparentní poznámkový aparát, plagiátorství, neúplný či formálně chybný seznam pramenů a literatury, nedostatečná heuristika, tj. neznalost či ignorování základní literatury k tématu, absence historických pramenů, neadekvátní práce s beletrií či popularizační literaturou, nesprávné užívání historické terminologie, faktické chyby v textu, nedostatečná kritika pramenů a literatury včetně přejímání dobově podmíněných hodnocení a ideologických frází, zcestné interpretace a závěry či nepodložené fabulace.
Při samotné obhajobě zkušební komise přihlíží rovněž k projevu kandidáta, hodnotí jeho schopnosti vystihnout podstatné ze své práce a racionálními argumenty reagovat na připomínky a dotazy členů komise. V případě, že se komise přesvědčí, že kandidát nezná základní obsah své práce, může navzdory posudkům práci odmítnout.
Pokud student práci neobhájí, rozhodne komise, zda má práci pouze upravit či doplnit, přičemž zároveň sdělí, v jakém ohledu se tak má stát a do jakého termínu, nebo zda je třeba napsat novou práci na odlišné téma. O obhajobě diplomové práce je sepsán protokol.
Citační norma katedry historie
Interní citační norma Katedry historie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni pro zpracovávání seminárních a vysokoškolských kvalifikačních prací, tedy bakalářských, diplomových, závěrečných a jiných prací, vychází z vyhlášky děkana č. 7VD/2021 Proces zadávání, odevzdávání a vypracování kvalifikační práce, část V, čl. 6, b. 14, a je závazná pro všechny odborné práce odevzdávané na Katedře historie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Při zpracování prací je doporučeno užívat vzorovou šablonu Katedry historie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni, která je dostupná ve standardizované grafické úpravě v následující záložce na této stránce.
Zásady úpravy textu prací
Je nezbytné v práci řádně citovat veškeré použité zdroje a dbát na jednotné formátování hlavního textu i poznámkového aparátu. Poznámky vkládejte pod čarou s automatickým vzestupným číslováním. Horní indexy poznámek pod čarou umístěte vždy bezprostředně za interpunkční znaménka (…,1). Text práce v odstavcích jednotně zarovnávejte do bloku. V textu rozepisujte slovy čísla 1–9. Žádná věta nesmí přímo začínat číslovkou, a proto před číslovkami na začátku vět užívejte slova „dne“, „v roce“ apod. Při psaní rozlišujte mezi spojovníkem (-) a pomlčkou (–); při udávání rozsahu ve smyslu „až“ užívejte vždy pomlčku, zvláště pak v citování stran (s. 121–160) a při psaní letopočtů (v letech 1306–1307). Každá poznámka začíná velkým písmenem a končí tečkou. V jedné poznámce pod čarou je možno psát vícero zdrojů, při jejich oddělení užívejte středník (;). Při zkrácených citacích zkracujte název po první rozlišující podstatné jméno. V práci dbejte pravidel českého pravopisu; je možno využít on-line aplikaci Internetová jazyková příručka: https://prirucka.ujc.cas.cz/.
Příklady citací jednotlivých zdrojů
Archivní prameny (archiválie):
Název archivu, název archivního fondu, inventární číslo, signatura, karton, kniha, název či bližší označení archiválie, časový rozsah.
Názvy archivů je možno v druhém a dalším opakovaném užití zkracovat dle obvyklých zkratek (SOA – Státní oblastní archiv, SOkA – Státní okresní archiv, NA – Národní archiv apod.), užívají se též obvyklé zkratky inv. č., sign., kart.
Příklady:
Státní oblastní archiv v Plzni (dále SOA v Plzni), fond Krajský úřad Plzeň, inv. č. 70, sign. Publ.62, kart. 7, Zřizování nových far, kostelů a kaplí, 1808–1812.
SOA v Plzni, fond Piaristé Ostrov, inv. č. 15, sign. IIe, Řád bohoslužeb, 1761.
SOA v Plzni, fond Piaristé Ostrov, inv. č. 25, kart. 4, kniha 7, Deník příjmů a vydání gymnasiálního fondu, 1863–1864.
SOA v Plzni, fond Piaristé Ostrov, kart. 4, Účty kláštera a kostela, 1859–1865.
Středověké rukopisy, prvotisky, staré tisky:
Místo uložení, název knihovny či archivu, signatura či identifikační číslo, označení rukopisu, časový údaj, přesné folio recto/verso (fol. 84r., fol. 84v.) či pagina (pag. 279) rukopisu.
Příklady:
Praha, Knihovna Národního muzea, sign. XV A 11, Sanktorál Bernarda Gui, závěr 14. stol., fol. 184r.
Paris, Bibliothèque nationale de France, MS. lat. 1., První bible Karla II. Holého, kol. 845, fol. 3v.
Hmotné a ikonografické prameny uložené v galeriích, muzeích aj. paměťových institucích:
Místo uložení, název galerie či muzea, inventární či jiné identifikační číslo, bližší označení pramene (malby, sochy apod.), časový údaj.
Příklady:
Praha, Národní galerie v Praze, inv. č. O 698, Madona minoritů z Českého Krumlova, po 1450.
Brescia, Museo di Santa Giulia, no. 7, Boëthiův diptychon, po 604.
Edice pramenů (vydané prameny, tištěné prameny):
PŘÍJMENÍ, Jméno (ed.). Název pramenné edice: podnázev edice. Místo vydání: vydavatel, rok vydání, číslo (číslo listiny v některých edicích), strana.
Do edic pramenů náleží veškeré tiskem vydané (editované) historické prameny jako například kroniky, listináře, vydané úřední knihy apod. Názvy a podnázvy oddělené dvojtečkou uvádějte vždy v kurzívě. Za jméno editora uveďte zkratku (ed.). Za jména dvou a více editorů uveďte zkratku (eds.). Jména dvou až tří autorů od sebe oddělujte pomlčkou (–). Pokud jsou editory více než tři autoři, uveďte jméno prvního, za něj zkratku „a kolektiv“ a (eds.): PŘÍJMENÍ, Jméno a kol. (eds.).
Příklady:
FRIEDRICH, Gustavus (ed.). Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I. Pragae: Sumptibus comitiorum Regni Bohemiae, 1904–1907, č. 302, s. 271–272.
EMLER, Josef – TOMEK, Václav Vladivoj (eds.). Fontes rerum Bohemicarum II: Cosmae chronicon Boemorum cum continuatoribus (dále FRB II). Praha: Museum království českého, 1874, s. 54.
STRNAD, Josef (ed.). Listář královského města Plzně a druhdy poddaných osad: část I: od roku 1300–1450. Plzeň: Městské historické museum v Plzni, 1891, č. 45, s. 48.
Při opakované zkrácené citaci lze uvádět jen: STRNAD, Josef (ed.). Listář, č. 45, s. 48; FRB II, s. 284. Při bezprostředním opakování: Tamtéž, s. 284.
Orální historie (rozhovory):
PŘÍJMENÍ, Jméno. Rozhovor vedla Jméno a Příjmení. Datum rozhovoru. Uložení záznamu.
Příklady:
PETÁKOVÁ, Jarmila. Rozhovor vedla Jana Říhová. 13. 12. 1996. Archiv autorky.
Monografie, knihy:
PŘÍJMENÍ, Jméno. Název knihy: podnázev knihy. Označení vydání (uvádí se pouze druhé a další vydání). Místo vydání: vydavatel, rok vydání, strana.
Jména dvou až tří autorů od sebe oddělujte pomlčkou (–). Pokud jsou autoři knihy více než tři, uveďte jméno prvního a za něj zkratku a kolektiv (a kol.); užívá se také při odkazování na celou knihu, nikoli jen jednu kapitolu v kolektivní monografii. V případě neznámého roku vydání uveďte (s.d.) – sine dato (bez data), v případě neznámého místa vydání uveďte (s.l.) – sine loco (bez místa vydání).
Příklady:
SLEPIČKA, Martin. Úcta k svatému Jeronýmovi v českém středověku: k 1600. výročí smrti církevního otce svatého Jeronýma. Ostrava: Repronis, 2021, s. 184.
KUMPERA, Jan. Jan Amos Komenský: poutník na rozhraní věků. 2. vyd. Uherský Brod: Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě, 2023, s. 349.
POLÍVKA, Jiří – MORÁVKOVÁ, Naděžda. Josef Strnad: pedagog a historik. Praha: ViaCentrum, 2021, s. 37.
KILIÁN, Jan a kol. Horažďovice v raném novověku. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2019, s. 174.
Při opakované zkrácené citaci lze uvádět jen: SLEPIČKA, Martin. Úcta, s. 184; POLÍVKA, Jiří – MORÁVKOVÁ, Naděžda. Josef, s. 27. Při bezprostředním opakování: Tamtéž, s. 27.
Kapitoly v kolektivních monografiích, články v neperiodických sbornících (s editorem):
PŘÍJMENÍ, Jméno. Název kapitoly. In: PŘÍJMENÍ, Jméno (ed.). Název knihy: podnázev knihy. Místo vydání: vydavatel, rok vydání, strana.
Za jméno editora uveďte zkratku (ed.). Za jména dvou a více editorů uveďte zkratku (eds.). Primárně vždy citujte konkrétní kapitolu v kolektivní monografii, ne celou knihu (jen v případě záměrného odkazování na celek).
Příklady:
SLEPIČKA, Martin. Od založení po oddělení od třebovického panství v polovině 16. století. In: BRŇOVJÁK, Jiří (ed.). Poruba: dějiny obce od počátků po současnost. Ostrava: Statutární město Ostrava – městský obvod Poruba, 2024, s. 41–43.
MAN, Michal. Horažďovický zámek a jeho majitelé v období raného novověku. In: KILIÁN, Jan a kol. Horažďovice v raném novověku. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2019, s. 33.
CELLETTI, Maria Chiara. Dionigi, Rustico ed Eleuterio. In: CARAFFA, Fillipo – MORELLI, Giuseppe (eds.). Bibliotheca sanctorum IV. Roma: Istituto Giovanni XXIII della Pontificia Università Lateranense, 1964, sl. 650–652.
Při opakované zkrácené citaci lze uvádět: MAN, Michal. Horažďovický zámek, s. 35; CELLETTI, Maria Chiara. Dionigi, s. 621; tamtéž.
Studie v časopisech (periodikách), články v periodických sbornících:
PŘÍJMENÍ, Jméno. Název studie. Název časopisu. Ročník, rok, číslo, strana.
Příklady:
BREITFELDER, Miroslav. Ukrajina, ukrajinština a Češi v počátcích dvacátého století. MEMO: časopis pro orální historii. Roč. 14, 2024, č. 1, s. 119.
FRITZOVÁ, Marie – BEN-SHALOM, Uzi – STERN, Nehemia. The Oral History of "Pandemic Time": Students' Lives Through the Global COVID-19 Pandemic. The Oral History Review. Roč. 51, 2024, č. 2, s. 351–379.
ŘEHÁČEK, Karel. Počátky léčby radiem v Plzni. Sborník Západočeského muzea v Plzni. Roč. 14, 2024, s. 58–63.
Při opakované zkrácené citaci lze uvádět: ŘEHÁČEK, Karel. Počátky, s. 59; tamtéž, s. 61.
Recenze, zprávy v časopise:
PŘÍJMENÍ, Jméno (rec.). Jméno a příjmení autora: Název knihy. Místo vydání: vydavatel, rok vydání, strana.
Příklady:
KILIÁN, Jan (rec.). Pavel Kodera: Plaský mlýn a pivovar: průvodce stavbami a dějinami bývalého kláštera. Praha 2022. Bohemiae Occidentalis Historica. Roč. 9, 2023, č. 1, s. 129–130.
Při opakované zkrácené citaci lze uvádět: KILIÁN, Jan (rec.). Pavel, s. 129; tamtéž, s. 130.
Internetové stránky, on-line publikace:
PŘÍJMENÍ, Jméno. Název článku (název knihy). Webový portál (server, vydavatel), datum vydání článku (rok publikování knihy). [Online, cit. XXXX-XX-XX]. Dostupné z: URL odkaz.
V případě neznámého roku vydání uveďte (s.d.) – sine dato (bez data), v případě neznámého místa vydání uveďte (s.l.) – sine loco (bez místa vydání). Pokud není znám autor, tak jej neuvádějte, nebo uveďte „ANONYM“.
Příklady:
ROKOS, Luboš. Územní proměny Burgundska ve středověku. E-stredovek.cz, 13. 4. 2025. [Online, cit. 2025-05-19]. Dostupné z: https://www.e-stredovek.cz/post/uzemni-promeny-burgundska-ve-stredoveku/.
FATKOVÁ, Gabriela a kol. COVIDO ERGO SUM: distanční vzdělávání a e-learning v humanitních studijních programech v České republice. Digitální knihovna Západočeské univerzity v Plzni, 2023. [Online, cit. 2025-05-19]. Dostupné z: https://dspace.zcu.cz/items/c0ed2753-1e6e-40b1-bd7f-bbb830d570a3.
ŠABLONA A DESKY VŠKP NA KATEDŘE HISTORIE
Pod těmito řádky si je možno stáhnout doporučenou šablonu pro bakalářské, diplomové aj. práce zpracovávané na Katedře historie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni a rovněž závazný vzor desek pro tisk bakalářských a diplomových prací.
VYHLÁŠKY DĚKANA A SMĚRNICE REKTORA K VŠKP
Studenti katedry historie zpracovávající své bakalářské a diplomové práce jsou povinni se řídit příslušnými vyhláškami děkana Fakulty pedagogické a směrnicemi rektora Západočeské univerzity v Plzni, které blíže upravují procesy zadávání, psaní, odevzdávání, obhajoby a zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni.Jedná se o následující vyhlášky děkana a směrnice rektora:
Vyhláška děkana č. č. 7VD/2021 – Proces zadávání, odevzdávání a vypracování kvalifikační práce
Směrnice rektora č. 33R/2017 – Zveřejňování kvalifikačních prací